Přehledně: Tři úsporné kroky, které dnes vláda představí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) už má jasno, kde bude šetřit a kde sáhne občanům hlouběji do peněženek. Ve čtvrtek „za pět minut dvanáct“ oznámí 55 opatření, která vylepší státní rozpočet.

Koalice slibovala snížit deficit o 70 miliard korun, po středečním jednání vlády ale oznámila, že původní cíl překonala. V jaké přesné výši nakonec balíček bude, není jasné. Jednu dobu ministři hovořili dokonce o 120 miliardách, k tak velké částce se ale podle informací Seznam Zpráv nakonec dojít nepodařilo.

Pětice koaličních stran o návrzích intenzivně jedná poslední měsíc. Úterní jednání trvalo přes šest hodin a protáhlo se i po půlnoci. Poslední detaily se ladily ještě ve středu na vládě i koaliční schůzce.

Většina z avizovaných 70 miliard má být na výdajové straně, největší část balíčku bude tvořit seškrtání národních dotací pro firmy - má jít o desítky miliard korun. Podle informací Seznam Zpráv se bude významně škrtat například v dotacích na obnovitelné zdroje.

Další významnou složkou má být snížení výdajů na mzdové prostředky ve státní správě. Vláda od začátku volebního období slibuje snižovat počty úředníků. Analýzu, která měla vytipovat zbytné pozice, ale odložila.

Každé ministerstvo dostalo za úkol navrhnout, kde ušetří - například ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) už oznámil zástupcům justice, že uvažuje o zmrazení platů v soudnictví. Kabinet ve středu zrušil pozice pěti vládních zmocněnců, další dva posty ale nově vytvořil.

Vláda hodlá hýbat i řadou daní, aby získala příjmy do rozpočtu navíc. Shoda je na změnách v DPH - aktuálně jsou tři sazby (10, 15 a 21 procent). Nově by měly být jenom dvě sazby DPH, a to ve výši 12 a 21 procent. Například vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na sport a kulturu by se měly přesunout z nejnižší do nejvyšší kategorie.

Měnit se pravděpodobně bude i daň z příjmu firem. Ta je momentálně 19 procent a mohla by vzrůst na 20 či 21 procent. Naopak se pravděpodobně nebude měnit zdanění zaměstnanců či živnostníků, jak navrhovaly některé strany. Zaměstnancům ale zřejmě přibude nová povinnost - platit si nemocenské pojištění zhruba ve výši jednoho procenta.

Vláda také hodlá osekat řadu daňových výjimek. Rušit se má například školkovné, sleva na studenta, osvobození stipendií a některých benefitů nebo odpočet za odborové příspěvky. Sleva na nepracující manželku či manžela zůstane zachována, ale bude se týkat jen lidí, kteří pečují o dítě mladší tří let. V omezené formě zůstane zřejmě i podpora stavebního spoření, která se původně měla zcela zrušit.

Koalice také hodlá více zdanit „neřesti“. U tabákových výrobků mají daně vzrůst od ledna o 10 procent, v dalších letech pak o další procenta. Daň vzroste také u zahřívaného tabáku a některých typů hazardu. Výjimka ze spotřební daně na tiché víno se ale rušit nebude, ačkoli to bylo původně v plánu - proti byli především lidovci.

Přepracovat se má jedna ze základních podmínek, které jsou nutné k získání nároku na starobní důchod: věk odchodu do důchodu. Důchodový věk se aktuálně ustálil pro dnešní padesátníky (lidé ročníků 1972 a dále) na 65 letech. Pevně stanovenou hranici má ale nahradit „měkčí“ princip 21,5 let průměrně strávených v důchodu.

Reálně by tento princip podle uniklých materiálů znamenal, že lidé narození v roce 1973 by odcházeli do důchodu v 66 letech, lidé narození v roce 1980 (dnešní čtyřicátníci) v 67 letech a ročník 1989 (třicátníci) v 68 letech. Vše se ovšem může změnit na základě nových dat o předpokládaném dožití.

Druhá z podmínek - minimální délka pojištění - zůstane stejná. V Česku jde o 35 let, což je ve srovnání s jinými evropskými státy dlouhá doba. Zvažované zkrácení na 25 let ale nakonec v návrhu není.

Podle informací Seznam Zpráv zůstane zachováno i takzvané výchovné, díky kterému dostávají rodiče, kteří pečovali o dítě, 500 korun k důchodu navíc.

Jak už redakce Seznam Zpráv informovala, změnit by se měl i výpočet nově vyplácených důchodů, konkrétně upravovat by se měly i takzvané redukční hranice. V současnosti platí, že se důchod vypočítává z osobního vyměřovacího základu, který si zjednodušeně lze představit jako zprůměrovaný měsíční příjem pojištěnce. A tento základ je následně ještě krácený právě podle redukčních hranic.

Aktuálně platí tento princip:

Zatím není jasné, jak by se měly redukční hranice měnit, ovšem například Národní ekonomická rada vlády vybízí ke snižování osobního vyměřovacího základu i pod první redukční hranicí.

Nově by měl důchodový systém počítat i s dobrovolnou možností přihlásit se ke společnému vyměřovacímu základu pro manžele – tedy možností, že si partneři dobrovolně své důchody sečtou a rozdělí na přesnou polovinu. Přihlášení k této možnosti nemá být trvalé, ale kdykoliv odvolatelné.

Součástí balíčku změn má být i větší důraz na penzijní připojištění a na motivaci, aby si lidé nastřádanou částku nevybrali celou naráz, ale nechali si ji vyplácet měsíčně k důchodu.

Ministerstvo práce také plánuje podpořit a více motivovat práci při důchodu. Nově by se pracujícím seniorům měla odpustit platba důchodového pojištění ze mzdy, ovšem přijdou zároveň o trvalé navyšování důchodů o 0,4 procenta za každých 360 odpracovaných dnů.

Zároveň ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) po celou dobu zdůrazňuje, že bude vytvořený seznam náročných profesí, kterým bude umožněno odejít do důchodu dříve.

Ministr práce a sociálních věcí už dříve představil změny v mimořádných valorizacích důchodů a zpřísnil odchody do předčasného důchodu. Podrobnosti najdete zde: